Šimon Brejcha

„Během lockdownu jsem pravidelně každý den vytvořil jednu kresbu. Pokaždé jsem přetiskl na čistý papír fragment xylografi ckého obrazu okopírovaného ze svazku Moderní umění v mistrovských dřevorytech z roku 1898 a ten přepracoval a doplnil. Tento soubor reprodukcí výtvarného umění tehdejší doby byl jedním z mála inspiračních zdrojů, které jsem měl k dispozici, když byl radikálně omezen náš pohyb. Vzniklo tak kolem stovky kreseb. V tu samou dobu jsem bral on line hodiny angličtiny. S mým učitelem jsme probírali vše možné. V používané aplikaci jsme ukládali naši průběžnou komunikaci a chatové poznámky. Záznamy z hodin mi při zpětném pročítání připomínaly skoro až dadaistickou textovou koláž. Oba dva zdroje, které ilustrují tehdejší situaci, jsem později probral, uspořádal do knihy…“

“During the lockdown, I created one drawing every day. I would press a fragment of a xylographic image, copied from the book Moderní umění v mistrovských dřevorytech from 1898, onto clean paper, then reworked and expanded it. This collection of reproductions of contemporary artwork was one of the few sources of inspiration I had available when our movement was severely restricted. As a result, around a hundred drawings were created. At the same time, I was attending online English classes. My teacher and I covered all sorts of topics. In the app we used, we stored our ongoing communication and chat notes. Rereading the notes later, they resembled almost a Dadaist textual collage. Later I took both of these sources, which refl ect the situation at the time, and organized, and compiled them into a book.”